V blízkosti textilní továrny si dal podnikatel Leitenberger kolem roku 1860 postavit zámeček. Toužil po stavbě obklopené okrasným parkem. Díky velkoryse pojaté zahradě se podařilo oddělit celý soukromý prostor od výrobního areálu. Tato novorenesanční vila blízká italskému stylu se svým pojetím snadno vyrovná slavným pražským vilám. O jejím autorovi se spekuluje. V úvahu připadá vídeňský architekt Ludwig von Zettel, rodák z Čech.
Patrovou stavbu umístil neznámý architekt zády k řece Jizeře, otevírá se do parku oddělujícího samotný areál továrny. V přízemí se nacházela společenská část domu. Návštěvy mohly využít knihovnu, dámský i pánský pokoj, jídelnu, kuřácký pokoj s biliárem a ranní pokoj s výhledem do parku. Pokoje podél oken byly obytné, ty v jádru sloužily k provozním účelům.
V prvním patře se nacházel impozantní sál otevřený na jižní terasu. Ve vile se nacházela také velkoryse pojatá zimní zahrada, dodnes se nedochovala. V rozsáhlém parku byly umístěny sochy alegorie čtyř ročních dob. Na jeho pozdější renovaci se podílel znalec anglických parků.
Rodina Leitenbergerů zůstala bez mužského potomka. Vilu tak byla nějakou dobu prázdná, pak se používala jako obecní dům a knihovna. Od devadesátých let změnila majitele několikrát, což stavbě neprospělo. Dnes vypadá zanedbaně, přesto ještě stále odráží lesk rodiny textilního průmyslníka Leitenberga konce devatenáctého století.
Obrázek převzat z webu www.freedigitalphotos.net (autor:Simon Howden)