Měření teplotních a mechanických veličin

V rámci jednotlivých průmyslových odvětví existuje velká nutnost měřit jednotlivé veličiny – nejčastěji se pozorují veličiny teplotní a mechanické. V tomto článku se podíváme na nejběžnější způsoby, jak lze teplotní a mechanické jevy správně a efektivně zaměřit.

Měřit teplotní veličiny – jde zejména o kelvin (K) a stupeň Celsia (°C) – lze mnoha způsoby. Jedním z takových způsobů je etalon, což je podle definice na Wikipedii „měřidlo či ztělesněná míra, sloužící k realizaci a uchovávání této jednotky nebo stupnice a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti“. Jde sice o poměrně komplikovanou definici, nicméně lidé, kteří se pohybují ve specializovaných odvětvích, určitě ví, o čem přesně je řeč. Zjednodušeně by se ale dalo říct, že se jedná o etalonové teploměry, které měří s přesností 0,01 stupňů Celsia až 0,02 mK.

Teplotní veličiny lze ale měřit i jinak. Nezbytné jsou především elektronické teploměry (kam se řadí i etalonážní teplotní můstky, etalonové elektronické teploměry, ale i infra teploměry nebo přenosné elektronické teploměry), odporové teploměry, procesní kalibrátory, kalibrační lázně, kalibrační pece, blokové kalibrační pece, ale i takové příslušenství jako záznamníky, dataloggery nebo přepínače měřicích míst.

U měření mechanických veličin – sem řadíme polohu, rychlost, zrychlení, sílu, energii a hybnost – se nejčastěji setkáváme s přístrojem, který měří kroutící moment (resp. točivý moment). Takové zařízení je schopné změřit kroutící moment od 500 mNm až do 10 000 Nm. Často jde o velmi důmyslné zařízení s promyšleným softwarem, které je schopné změřit kroutící moment i bezkontaktně.