Mnoho lidí se bojí bouřek, a to především v souvislosti s hlukem, který je při hromu typický. Tento zvuk je však v mnoha případech neškodný, a naopak mnohem větším rizikem je samotný blesk. Zvláště potom u objektů, kde může napáchat velké škody. Naštěstí i v tomto ohledu existuje snadné zabezpečení, které přináší hromosvod. Jeho vytvoření je připisováno, jak Prokopu Divišovi, tak i Benjaminu Franklinovi. Oba dva totiž podobné zařízení sestrojili. Jeho princip je přitom poměrně jednoduchý.
Pokud o oblasti elektrických výbojů, a tedy blesků platí, že ten hledá vždy nejvyšší objekt v daném prostoru. Je tedy logické, že právě hromosvod by měl ostatní budovy jasně převyšovat, aby si daný blesk našel cestu přímo k němu. Následně už je princip jednoduchý, jelikož díky němu je blesk uzemněn, tedy po vedení hromosvodu je stažen přímo do země, čímž tak nenapáchá žádné škody. Takto jednoduché zařízení, jakým hromosvod poté dokáže uchránit obrovské škody, a to nejenom na majetku, ale samozřejmě také na životech. Je proto jasné, že v současné době jsou u každé novostavby požadavky i na tento bezpečnostní prvek, jinak nemůže být daný objekt zkolaudován.
Celý hromosvod je poté složen ze třech hlavních částí. Začneme-li na jeho samotném vrcholu, tak zde se nachází takzvaná jímací soustava. Ta může být v různém provedení. Nejčastěji se používají mřížové, nebo také tyčové soustavy. Další částí, kterou hromosvod má, jsou poté samotné svody, jedná se o běžné vodiče, které končí u poslední třetí části, a to u uzemnění. Tato část je realizována běžnými zemnícími tyčemi, ale také různými pásky. Na funkčnost samozřejmě nemá různá variabilita součástí žádný vliv, a často závisí hlavně na umístění dané budovy, nebo na celkovém stavebním návrhu, a to i z estetického hlediska.
Obrázek převzat z webu www.freedigitalphotos.net (autor: foto76).